Dnem osmifinále FA cupu z anglického Sutton United provádí sportovní žurnalista Michal Jinoch.
Proč Sutton?
Nejsem vrcholový sportovec, ale jako sportovní žurnalista se s vámi mám možnost podělit o to, jak vypadá pravé anglické fotbalové šílenství. Anglický fotbalový klub Sutton United prožíval v této sezóně pohádku. Takovou, kterou nabízí jen anglický FA Cup. Sutton se jako outsider probil až do osmifinále nejstaršího fotbalového poháru světa a dočkal se moc hezké odměny. Doma se utkal s Arsenalem.
Přes rivala
Jak se dostat z centra Londýna do Suttonu nejrychleji? Jde to vlakem přes Wimbledon. Tady se trochu pozastavíme. AFC Wimbledon je totiž největším rivalem Suttonu United. Je to zvláštní, pravděpodobně čistě geografická záležitost, protože tyhle dvě části Londýna spolu sousedí. Nikdy se nepotkali ve stejné soutěži, ale jen v pohárech. A to byl i letošní případ. Sutton doma urval remízu 0:0 a na hřišti Wimbledonu nastartoval svojí pohádkovou jízdu výhrou 3:1. Sladší to být nemohlo.
Na fotbal vlakem
Z Wimbledonu dojedete na zastávku West Sutton. Kdybyste přeskočili plot, jste na stadionu. Není se čemu divit, že hostující tribuna připomíná zastávku. Celý svět si z ní dělal srandu, ale ono to dává smysl.
Zástava s milionářskou návštěvou
Já ale plot nepřeskakoval, stejně tak jako všichni ostatní. Klasickou cestou je to na stadion jen pár kroků, nebýt ale značky ukazující mezi dva typické britské domy, těžko byste očekávali, že se tam nachází nějaký fotbalový stadion. Natož stadion, na kterém se za pár hodin představí hvězdy Arsenalu.
Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to...
To se mi tak nějak honilo hlavou, když jsem si šel pro zápasovou akreditaci. Jsem vášnivý sběratel různých visaček a kartiček, které dostanete k přístupu na sportovní události. Za ty roky, co svojí práci dělám, už jich mám opravdu hodně. Z té ze Suttonu mám ale největší radost. Posuďte sami. Pro mě se jedná o nejlepší suvenýr z Londýna, čert vem dresy...
Dvojí metr
To, jak vypadala na Gander Green Lane šatna Arsenalu, jste určitě viděli v médiích. Mě spíš dostala tahle ulička. Pár hodin před zápasem se v ní potkávali hráči Suttonu s fanoušky, hlídači a dalšími zaměstnanci klubu. Vypadalo to jako rodinné setkání. Pak ale přijeli hráči Arsenalu. Do uličky měli rázem přístup jen novináři a zaměstnanci klubu a museli být natlačení ke zdi, aby měli Sánchez a spol. dost místa k průchodu. Tak to alespoň žádali muži v černém, kteří přijeli s Gunners autobusem. A právě Alexis měl jako jediný i svojí osobní ochranku, které se schoval pod kabát. Podepsal se jen brankář Martinez a trochu překvapivě Arsene Wenger.
Keown sem, Lineker tam
Samotný zápas nabízel parádní příběh. Sutton už překonal své maximum a odměna v podobě Arsenalu na jeho maličkém stadionu, to bylo lákadlo i pro novináře a také legendy. Dokonce i se mnou, pro všechny na místě noname novinářem z Česka, dělala Carrie Brownová rozhovor pro beIN SPORTS, protože pro ně bylo zajímavé, že kvůli Suttonu vyšle Nova Sport někoho do Londýna až z Prahy. Já byl ale opravdu malá ryba ve vodě. Možnost potkat třeba Martina Keowna, legendu Arsenalu, to se neodmítá a je to zážitek. Mému selfie senzoru žel utekl Garry Lineker.
Bruce Wayne
Ne, není to Batman, vlastně se ani nejmenuje Bruce. Ale už nějakou dobu si může druhý brankař Wayne Shaw užívat podobnou slávu jako komiksová postava. Je mu 46 let, v době zápasu byl trenérem brankařů a stále ještě dvojkou. Do hry by se dostal jen v případě zranění Rosse Wornera, ale i tak vzbuzoval pozornost. 130 kilo živé váhy, jen si ho představte v akci proti Arsenalu, který je na míči neuvěřitelně rychlý. Shaw by se měl co otáčet. Vzhledem k průběhu zápasu se na hřiště nedostal. Stihl ale dávat rozhovory, došel si o poločase na pivo a dokonce se i zakousl do sendviče. Prostě showman. Škoda, že sendvič mu nakonec podtrhl nohy. Jedna sázkovka totiž vypsala na tenhle akt sázkové příležitosti a dva dny po zápase Shaw rezignoval a bude mít oplétačky se zákonem. Je to ale postava, která celý zápas prostě okořenila. A já díky němu navíc skončil na snapchatu a instastory Arsenalu. Díky Wayne!
Na dosah ruky
Z pohledu mě jako novináře nadchla blízkost ke hřišti. Na tribuně Suttonu je jen pár míst pro novináře, což byla nakonec výhra. Být opravdu jen několik pár kroků od všech aktéru zápasu, je nepopsatelný zážitek. To prostě jiná soutěž než FA Cup nenabídne - ani Liga mistrů, ani mistrovství světa. Navíc, podat balón Monrealovi na vhazování, to se také nestává každý den.