Biatlonový den přípravy na olympijskou sezonu ze slovinské Pokljuky vystřeluje reprezentantka Lída Horká.
Kamarád „Budy“
Tutudutudu…jasně, zase se připomíná. Ráno se bez tohohle, pro všechny jistě velmi oblíbeného, kámoše zase neobešlo. Vypínám řvoucí, nesnesitelnou melodii. Odlepím víčka a stěží hledám, ve spánku odhozeného, Wolfganga. Plyšový medvěd, který se mnou věrně sdílí lóže na každém soustředění a já se mu za to odměňuji nočními lety směr postel → podlaha s all inclusive. Pak už není čas ztrácet čas. Zjišťuji stav koupelny, pokud je vzduch čistý, s odvahou v kapse se vydávám zkontrolovat a pokud možno poupravit stav mého gesichtu. Ale co to, stejně jako každý den zjistím, že lepší už to nebude. Doladím to čistým chrupem a směruji se k vybírání garderóby na rozcvičku. Vzhledem k tomu, že slovinská podzimní rána neoplývají teplým vzduchem a já nejsem zrovna Roald Amundsen, dress code je jasný: co nejtepleji!
Odběr
Ještě než „vyletím“ ven, provedu mezipřistání na pokoji našeho skvělého biochemika. Ten mi odebere kapilární krev z konečku prstu, aby mohl zkontrolovat odezvu a adaptaci mého těla na předchozí zatížení.
Rozcvička
Každý tréninkový den začíná tou nemilou činností. Přemoci tu nechuť se rozhýbat, když vám do toho kručí v břiše jak po týdnu v hladomorně, zdá se být nadlidským výkonem. Ale instrukce zní jasně. Větráky, lehké posilování, nácvik lyžařské techniky. Pokaždé zjistím, že to zas tak nebolí a hurá fofrem na sníďu.
Snídaně
JO, nejlepší jídlo dne. Po snídani házím na chvíli nohy hore a začínám se připravovat na dopolední trénink.
Dopolední trénink
Lehce po deváté se pomalu shromažďujeme s kolečkovými lyžemi a bouchačkou na střelnici. Pokud počasí dovolí, tak každý střelecký trénink začíná krátkým „sušením“ (nácvik manipulace a střelby bez ostrých nábojů), během kterého nám trenér sdělí, co se bude dít. Ale ne, tohle nechce slyšet žádné ucho sportovcovo. Ani dnes se nebudeme procházet růžovým sadem, ale bude probíhat takzvaná #laktatparty. Opakované úseky v anaerobním prahu neboli ANPéčka. A co mě čeká na konci? „Vynikající“ sójový proteinový drink aneb gauner a pár bobulí BCAA.
Oběd
Ještě než vyrazím vstříc gurmánským zážitkům, házím rychlou sprchu a protahuju tělo. Pod nadvládou endorfinů, které po ANPéčkách ovládly můj mozek, zapomínám zdokumentovat další velmi důležitou fázi tohoto dne → oběd. Jakožto vytrvalostní sportovec tak i já musím dodržovat některé zásady: hlavním cílem jídla musí být především doplnění základních zdrojů energie a tím i urychlení regenerace.
Šípková Růženka
Odebírám se na pokoj, kde mě čekají nejoblíbenější a nejméně oblíbené předměty soustředění: postel, Wolfgang vs. učebnice výživy. Za stavu 1:1 ulehám s Wolfim a naivně i s učebnicí do pelechu. Wolfi skóruje, učebnice klesá k zemi a ze mě se stává Šípková Růženka. Za doprovodu ladných tónů „Budyho“ se probírám z nevědomí. Ještě než vylezu z brlohu, drobek se nasvačím a pak už s chutí do další tréninkové fáze.
Posilka
Nezbytnou součástí přípravy biatlonistů je formování a nabírání svalové hmoty. Proto, abychom nemuseli zpívat známou píseň Leoše Mareše, volíme pro hlavní náplň odpolední fáze posilovnu. Pro urychlení odplavení laktátu, vzniklého zvedáním těžkých břemen, jdeme po cvičení, za lehkého výklusu, obdivovat krásy Julských Alp.
Masáž
Jako prostředek k dosažení úplného zotavení volím ještě lehkou masáž. S našimi maséry je to jak regenerace fyzických, tak psychických sil.
Tonička
Vzhledem k mým střeleckým nedostatkům se ještě po večeři věnuji na chvíli Toničce, mé krásné zebří bouchačce. Suchou střelbou a manipulací se snažím dohnat a vylepšit mé slabší stránky biatlonového ántré. Poté ukončují mé dnešní biatlonové účinkování a rozhoduji se dát druhou šanci poražené učebnici výživy.