24 hodin Jana Klinera

Jan Kliner

24 hodin Jana Klinera

Report z futsalového Main round UEFA Futsal Champions league z chorvatské Makarské riviéry přináší rozhodčí Jan Kliner.

alt

Těžce se vstává!

Je půl sedmé ráno, po volném dni se nevstává z postele úplně lehce. Po včerejší masáži a celkového nic nedělání se mi pořádně nic nechce. Ale je tu poslední den Main round UEFA Futsal Champions league, tak nás čeká ještě jedno utkání. V 6:45 vyrážím na lehké ranní proběhnutí. Moc se nechce, ale zase tady na Makarské se běhá líp než doma v Brně.


alt

Ranní debata

Vracím se chvíli před osmou hodinou akorát na snídani. Stihnu ještě sprchu a hurá na poslední snídani v našem skvělém hotelu přímo na pláži. Snídaně klasicky vydatná a během ní vedeme s ostatními rozhodčími debatu o tom, koho jaké utkání čeká. I když zatím jenom tipujeme, delegace ještě totiž nevíme.


alt

Meeting

Tohle se dozvídáme až na meetingu s observerem. Po každém zápase je potřeba si sednou a vyslechnout si hodnocení našeho výkonu. Dnešní meeting je specifický v tom, že se právě dozvíme obsazení na následující zápasy. Všechny předchozí zápasy byly totiž obsazené už dopředu. Já byl delegován na utkání TMC Tbilisi – Dynamo Kampuksen. Panuje trošku zklamání, ale zase si můžu vychutnat večerní zápas domácích a atmosféru beznadějně vyprodané haly.


alt

Makarská je krásná

Po meetingu, který byl dneska hodně dlouhý, vyrážíme do města. Celá základní skupina se hraje v Makarské, tak využíváme každé volné chvíle k tomu, abychom prozkoumali její krásy. Já zde nikdy nebyl, na rozdíl od kolegy z Polska a Itálie (třetím do party byl rozhodčí z Kypru), a město jako takové mě zcela uchvátilo.


alt

Zase ryba

Dvouhodinové toulání zakončujeme klasicky obědem v jedné z místních restaurací. Vzhledem k tomu, že mě zápas čeká již v pět hodin, tak dáváme lehčí oběd. Ale co jiného byste v přímořském letovisku čekali – takže výjimečně - pošesté ryba.


alt

Balíme se

Odpolední siestu před zápasem mám dnes trošku narušenou. Letadlo zpět do Prahy mi letí ráno v 7 ze Splitu, a jak vím ze zkušeností z předchozích turnajů, tak po zápasech čas na balení nebude a na letiště se pojede rovnou z večeře.


alt

TMC Tbilisi – Dynamo Kampuksen

A jdeme na to. To, kvůli čemu jsme tady, začíná. Hraje se v krásné místní hale s kapacitou 1200 diváků, bohužel na naše utkání zavítalo maximálně 300 diváků. Takže panuje tichá atmosféra a utkání probíhá v poklidném tempu. Mistr Gruzie nakonec vyhrává 5:1. Na řízení to nebylo nejnáročnější utkání, a tak se dá říct, že nás nejvíce zaskočil výpadek našich komunikátorů. Běhal jsem tak od 25. minuty se sluchátkem v uchu, ale neslyšel jsem vůbec nic.


alt

Mám hotovo

Utkání skončilo a tím pro mě i celý týden zde na Makarské. Dávám sprchu a vyrážím do supermarketu, který je hned vedle haly, pro něco na občerstvení. Jak říkali všichni zúčastnění, jsem Čech, a tak určitě nebudu pít vodu. Vracím se do haly a naplno si můžu vychutnat utkání domácích proti MFK Aktobe. Hala je beznadějně vyprodaná a domácí nakonec vítězí a slaví postup do elitní fáze Champions league.


alt

Loučíme se

A jak už to tak bývá, všechno jednou končí. Po posledním utkání následuje večeře se všemi rozhodčími, delegáty, členy organizačního výboru a v neposlední řadě i řidiči, co nás celý týden vozili. Těch mi bylo trošku líto, protože se nemohli dotknout alkoholu. Brzy ráno nás museli vézt na letiště. A opět to dopadlo jako pokaždé, do auta nastupujeme, né rovnou z restaurace, ale z místní diskotéky. Takže po cestě zpět domů si každý prožívá svá vlastní muka. Já měl to štěstí, že jsem v business třídě jak ze Splitu do Záhřebu, tak i pak do Prahy, letěl sám a mohl se v klidu prospat a nabrat síly. Tentokrát ne na další utkání, ale do civilního zaměstnání.


Tento web používá pro analýzu návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete zde.