Završení své americké studijní cesty a den univerzitního mistrovství Spojených států NCAA přihazuje oštěpařka Irena Šedivá.
Realita se vším všudy
Nebudu lhát, když to tu vidím, trošku si přeji, abych se tvářila normálně a ráno se namalovala, ale aspoň vidíte realitu se vším všudy. Tohle je náš tým, jsme mladí a krasní lidé. I když foto může klamat. Snídaně je základ, potom troška odpočinku, koncentrace a jede se na závod. Dnes je totiž den D. Jsme s celým týmem z univerzity Virginia Tech na finále Univerzitního šampionátu v americkém Eugene. Poslední závod po čtyřech letech studia, tak snad to bude stát za to.
Dvacet
V Americe si i při cestě na stadion můžete dát dvacet. To se musí využít. Má úhlavní srbská soupeřka z Floridy prý snídá syrové maso a dneska si brousí zuby na mě, tak to musím někde dohnat.
Holka na vdávání
Při příchodu na stadion mě vítá tato spanilá kráska. Minimálně to snad holky soupeřky vyděsí, až to uvidí. Horší to bude s perspektivami na vdávání. Kamarádka mi na tuhle fotku řekla: "You should stand here the whole day so people can see that you are not actually that ugly." ("Měla bys tu stát celý den, aby lidé viděli, že ve skutečnosti nejsi tak ošklivá." :-D )
Fénix
Kyle je náš masér a můj parťák. Někdy masérům říkáme inženýři na led. V USA se všechno chladí. Tady mi zrovna předává moudrost. Prý jsem loni shořela jako papír, když jsem se při prvním pokusu zranila. Letos mi předpovídá roli fénixe, prý se z toho popele zase proměním a budeme kralovat. Tak uvidíme, někdy ten americký sentiment náladu přeci jen zvedá. Teď už jen všechno slepit, vypnout bolest a jde se na ně.
Pátým tahem mat
Závod to je napínavý, hlavně pro mě. Marija, floridská soupeřka, mě má většinu času na lopatě a už se vidí s trofejí nad hlavou. Můj trenér stírá kapky potu z čela a už málokdo věří. Ale je tu pátý hod, tma před očima a párátko letí, možná i díky tomuto zarputilému výrazu.
Kráska
Buď se mi to podařilo a jsem champion, a nebo jsem tuhle krásku našla u popelnice při východu ze stadionu.
Vítězné kolečko
Nebudu vás napínat. Obíhat vítězné kolečko s parťáky z týmu na stadionu v Eugene, kde je atletika opravdovou královnou mezi sporty, je to nejkrásnější završení mé americké cesty.
Mačkání hýždí
Všichni se radujeme a jsme šťastní. Na fotce jsem s Gregem Jackem, mým trenérem a kamarádem. Zažili a zvládli jsme toho spolu spoustu za ty čtyři roky. A takhle se dnes loučíme. Až tak, že mám dovoleno zmáčknout trenérovi štěstím hýždě.
Na hotelu překvapení
Na hotelu mě po tom dlouhém dni čeká asi nejhezčí překvapení. Mise je splněna a já můžu po skoro půl roce jet zpátky domů za mou polovičkou.
Oslavy
Na konci každé cesty a úspěšného dne čeká parta kamarádů, co s vámi úspěch oslaví. Díky tomu za to ta dřina stojí.