Práce. Florbal. Chvilka spánku. Práce. Florbal. Chvilka spánku. Tohle byla poslední roky švýcarská realita Natálie Martinákové. Dokud vnitřně neshořela. Povídá si o tom v nové epizodě Bez frází+.

Úspěšná.

Nikdo by nepochyboval, že Natálie Martináková taková je.

Zranění jí vzalo milovanou hru, florbal. Zrovna, když si s ní měla plnit své sny. Reprezentovala, měla vytoužené angažmá ve Švýcarsku.

Nezlomila se. Ze hřiště se rychle postavila na střídačku. Jako trenérka.

Budovala svou profesní kariéru, každý den chodila do práce. Budovala i svou trenérskou kariéru, každý den studovala florbal, snažila se připravit svůj tým elitní lize.

Den za dnem.

Od sedmi ráno do čtyř v kanceláři, rychlý přesun do tréninkové haly, v půlnoci ulehnout do postele. V šest budík.

Zvládala tenhle režim v Zugu dvě sezony. „Je to strašně náročný, a pak se v tom člověk topí,“ řekne Natálie upřímně v nové epizodě Bez frází+ v rozhovoru s Karlem Nocarem.

Poví vám, jak vyhořela. A jak dokázala zase hořet pro nové věci. Kudy se jí do života vrátila radost, jakou našla novou florbalovou ambici.

A taky přiblíží (nejen) florbalový život ve Švýcarsku.

Poslechněte si novou epizodu Bez frází+!