Luboš Brabec

Kdybyste se průměrně informovaných sportovních fanoušků zeptali, jaké znají světové tyčkaře, asi velká část z nich by vylovila pouze dvě jména: Sergej Bubka a Mondo Duplantis.

Možná je to nespravedlivé k dalším velkým šampionům minulosti, ke všem olympijským vítězům a někdejším světovým rekordmanům, ale nikdo z nich nedokázal tuhle atletickou disciplínu posunout tak výrazným způsobem jako právě oni dva.

Bubka se poprvé světovým rekordmanem stal v roce 1984 (585 cm), ale teprve skokem přes šest metrů se zapsal do širšího povědomí. Mimochodem, 13. července uplyne přesně 40 let od oné slavné události. A ano, během čtrnácti měsíců dokázal zlepšit historické maximum o patnáct centimetrů!

Duplantis tak razantní výkonnostní skoky nedělá, zato pečlivě a pravidelně přidává centimetr po centimetru ke zkratce WR.

Když se před pěti roky premiérově zapsal do historických statistik (617 cm), k prvním gratulantům patřil právě Bubka. „Mondo má na to, aby jednou skočil 625 centimetrů,“ prorokoval tehdy ukrajinský šampion.

Splněno. Duplantisovi se to povedlo dokonce při loňském olympijském finále v Paříži. Teď už je laťka, obrazně řečeno, položena na výšce 629 centimetrů. A šestadvacetiletá hvězda světové atletiky ji tam nehodlá nechat dlouho.

Kde začínala Duplantisova kariéra?

Podle čeho se rozhodoval, kterou zemi reprezentovat?

Proč je tyčka tak atraktivní disciplínou?

Zrodil se nový Bolt?