Luboš Brabec

Ten příběh začal obrazem, jaký by se asi i scenáristům zdál nepravděpodobný, možná kýčovitý.

Pětatřicetiletý prodejce alkoholu a boxer Chuck Wepner seděl doma v Bayonne u televize, na programu byl jeho oblíbený seriál Kojak.

Vtom zazvonil telefon.

„Chucku, četl jsi noviny?“ ozvala se na druhé straně jeho matka.

„Mami, prosím tě, teď dávají Kojaka,“ odpověděl poněkud nevrle. Každý z blízkých věděl, že právě tohle je doba, kdy se mu opravdu nemá volat.

„Ale oni tam… oni tam píšou, že budeš boxovat proti Alimu!“

Nejnovější případ holohlavého policisty Wepner nedokoukal. Hned upaloval k nejbližšímu stánku. Na pultu měli poslední čtyři výtisky místního večerníku, tak je koupil všechny.

Doma si v klidu přečetl černé na bílém, že opravdu 24. března 1975 nastoupí v ringu proti Muhammadu Alimu. On, mistr těžké váhy státu New Jersey, proti nejlepšímu boxerovi světa – a vlastně historie (ale o tom tenkrát asi ještě všichni přesvědčeni nebyli).

Manažer sliboval, že mu zkusí domluvit George Foremana, tohle však bylo víc. K tomu honorář 100 tisíc dolarů! Tolik si dřív nevydělal ani za deset zápasů dohromady.

V práci dostal volno a poprvé v životě se stal sportovcem na plný úvazek. Každé ráno běhal, pravidelně při tom zdolával i šestačtyřicet schodů v Hudson County Parku. K ruce měl čtyři sparingpartnery, spoustu času na regeneraci a nejlepší jídlo, co si poručil.

Dobře věděl, že tenhle duel může změnit jeho život.

Ale sotva by ho napadlo, jak výrazně se zapíše i do historie boxu a filmového průmyslu.