Vstupte do klubu Bez frází a získejte přístup ke kompletnímu obsahu.
Andres Ambühl. Prostě normální kluk
Sbohem hokeji, sbohem mistrovství světa. S kariérou se stříbrem rozloučil Andres Ambühl, syn švýcarských farmářů a král šampionátů. Odehrál jich rekordních dvacet.
Díval se před sebe. Do hloučku slavících Američanů. Nebo minimálně tím směrem. Co v tu chvíli Andres Ambühl před očima viděl, zůstane jenom v jeho paměti. Odehrál se mu celý hokejový život? Nebo nic?
V neděli nastoupil do posledního profesionálního zápasu.
Na dvacátém mistrovství světa.
Ve finále. Potřetí ho prohrál.
„Loni, teď zase. Je to zklamání a nejde jen o mě. Jde o tým, o Švýcarsko,“ říkal do televizních kamer po porážce v prodloužení stockholmského dramatu a vzpomínal ten rok starý, pražský. Také stříbrný. V obou případech prakticky rozhodl jediný gól.
„Dopoledne jsem mu psal zprávu, přál hodně štěstí. A pak jen držel palce. Škoda, že to nevyšlo,“ pronese pardubický sportovní manažer Petr Sýkora, který s Ambühlem prožil mistrovskou sezonu 2008/09 v Davosu.
Shrne pocity své, ale i většiny evropských hokejových fanoušků. Jednačtyřicetiletý veterán pro ně byl symbolem světových šampionátů, od roku 2004 vynechal jen jeden jediný. V roce 2018, shodou okolností pro Švýcary také… stříbrný.
„Měl jsem natrženou šlachu v kotníku, už jsem se cítil fit, ale hlavní slovo měl Davos. A nepustil mě. Zpětně je to samozřejmě velká škoda, ale co nadělám,“ citoval útočníka švýcarský Blick.
Zklamání z nedělní porážky bylo pro Ambühla nesmírné. Zároveň to není chlap, který by na ni myslel do konce bytí. Chcete životní radu od účastníka pěti olympijských her? Dal ji před rokem v rozhovoru pro IIHF a vystihuje jeho lidskou velikost.
„Moje poselství by bylo, aby lidi nebrali problémy tak vážně. Co se dneska zdá být jako něco, co nám nedá spát, může být za týden úplnou prkotinou. A ve sportu to platí dvojnásob. Je třeba hrát, bavit se a odevzdat maximum. Víc nemá cenu řešit.“
Tady je příběh hokejisty, který na mistrovstvích světa odehrál 151 zápasů. Ten první v Praze v roce 2004. „Končit ročník v reprezentačním dresu byl postupem kariéry jeden z mých velkých cílů pro každou sezonu. Nikdy to nebylo nic jistého, a i proto to bylo vždycky tak krásné.“
▪️Kdo je Andres Ambühl?
▪️Proč nikdy nehrál NHL?
▪️Jak poznal rekordmana mistrovství světa Petr Sýkora?
▪️Co o švýcarské legendě říká Zdeněk Kutlák?

Dočtěte celý text
za 59,-
Vstoupit do Klubu
Inspirativní příběhy vyprávěné výjimečnými sportovci, jedinečné texty od novinářských osobností plné překvapivých souvislostí, podcasty nabité informacemi a setkání s osobnostmi. Pohled na sportovní svět tak, jak ho jinde nenajdete.
Oslovil Vás tento příběh? Sdílejte jej bez frází