24 hodin Venduly Horčičkové

Vendula Horčičková

24 hodin Venduly Horčičkové

S příběhem svého největšího úspěchu v kariéře přibíhá reprezentantka v orientačním běhu Vendula Horčičková.

alt

Dnes je 6.7.2017...

...datum mého druhého závodu na Mistrovství světa v Estonsku. Před dvěma dny už jsem si odbyla premiéru na tomto šampionátu. Závod na klasické trati (longu) se mi nevydařil dle představ. Po povedeném začátku jsem potkala větev trochu drsnějším způsobem. Najednou jsem měla všude krev. Ale přece jsem netrénovala proto, abych to teď vzdala, běželo mi hlavou při závodě. Adrenalin udělal své a závod jsem doběhla. Nakonec se to díky šikovnému ošetření v cíli obešlo bez šití, ale boule tam byla. Díky bohu jsem se druhý den probudila a hlava nebolela. Zvládla jsem bez problému trénink a bylo rozhodnuto. Svou oblíbenou krátkou trať (middle) si na MS letos zaběhnu!


alt

Vsuvka pro ujasnění

Vím, že orienťák je už tak dost složitý sport na vysvětlení laikovi, natož když se krátká trať jmenuje anglicky middle a klasická trať pro změnu long. A my to libovolně zaměňujeme. Aspoň, že sprint je vždy sprint. To je z individuálních disciplín vše. Běháme pak ještě štafety (relay) – 3 holky (popřípadě kluci dle kategorie) v jednom týmu. A smíšené sprintové štafety (mixed relay), kde tvoří štafetu 2 holky a 2 kluci, tak jako v biatlonu.


alt

Den D

Ale teď už konečně k mému dnu D a závodu na middlu. Budíček v 7:50. Za okny hotelu v estonském Tartu je krásně slunečno. To nevypadá na vyplnění předpovědi počasí od pořadatelů – zataženo a déšť. A to je jen dobře. Následuje nezbytná hygiena a klasické ranní protažení. Někdo preferuje ráno před závodem klusání, já si raději dávám jógu. Tělo naladěno, teď ještě překontrolovat věci. Abych zjistila, jestli mám vše podstatné pro závod, představím si sebe při závodě a odříkávám si jednotlivé součásti oděvu, pro mě typicky od nohou k hlavě. Asi proto, že nohy jsou základ a hlava klíč k dobrému výkonu v našem sportu.


alt

Hotovo, pobaleno

Další podstatná součást mého ranního předzávodního rituálu je v koupelně. Do lesa nemám sice potřebu se malovat, protože stejně vždycky vyběhnu zpocená, omlácená od větví a často od bahna, ale potřebuju se pořádně učesat. Svoje vlasy miluju a za nic bych je neměnila. Nesnáším ale, když mi lezou do očí. Proto čelenka a proto copánky a culík.


alt

Snídaně, odjezd, karanténa

Když jsem nachystaná na odjezd, odcházím konečně na snídani. Z bohatých švédských stolů v našem hotelu si vybere každý. I já před závodem. Tradičně jsou to ovesné vločky s jogurtem a ovocem a džus. Dneska to ještě zajím slaným knäckebrotem se sýrem, protože mě závod čeká až odpoledne. V 9:20 se všichni běžci a trenéři potkáváme u auta a vyrážíme do předzávodní karantény. Ne, nejsme nějak nemocní. Tak se jmenuje místo, kde se shromažďují všichni závodníci před vypuknutím závodu. Proč zrovna karanténa? To proto, že je zde zakázáno používání jakýchkoliv telekomunikačních prostředků. Jsme tam odříznutí od světa a čekáme na čas svého závodu. Individuální závody v orienťáku se běhají s intervalovým startem, takže se na trať vydáváme postupně, nejčastěji v rozestupu dvou minut. Před závodem běžec nezná ani místo startu, ani trať, jakou poběží. Známá jsou jen umístění karantény a cílové arény, aby diváci a trenéři věděli, kam dorazit. Moment překvapení, rychlé rozhodování a flexibilita jsou v orienťáku hodně důležité. Aby krása tohoto sportu zůstala co nejvíce zachována, trávíme velkou část závodního dne právě v karanténě. Všichni závodníci se na tomto místě musí registrovat před startem prvního závodníka, což je dnes v 10:15.


alt

GPS

Lidé na internetu od tohoto momentu mohou sledovat live výsledky a hlavně mapu s tratí a pohybujícími se tečkami, které ukazují pohyb jednotlivých závodníků po lese. Vidí, kudy se rozhodl závodník běžet, jestli běží dobře, nebo naopak dělá nějakou chybu a kontrolu nemůže najít. Kdyby závodníci viděli toto před závodem, závod by vlastně ztratil smysl. Odhalila by se všechna záludná místa na trati. Díky GPS technologii se dá orienťák konečně pořádně sledovat a věřím, že se stává zajímavým pro čím dál více lidí. Za což jsem moc ráda, protože je to krásný sport a přeju si, aby ho sledovalo co nejvíce lidí. Daň pro nás závodníky za to je právě karanténa.


alt

Zase ta karanténa

Tradičně se karanténa nachází v nějaké škole, protože ta poskytuje dobré zázemí – dostatek prostoru i záchodů. Jinak tomu není ani dnes. V 9:55 vystupujeme z auta před školou v Elvě. S rezervou se zapisujeme na registrační listiny a hledáme vhodné místo na trávení času. A že ho dnes bude. Já startuju jako poslední z Čechů až v 15:50. Člověk má tedy dostatek času na věci, na které třeba nemá tolik prostoru během všedního dne. Obzvlášť, když je bez internetu. Je třeba se zabavit, protože 6 hodin myslet jen na závod by bylo dost psychicky náročné a vyčerpávající. Typicky bereme knížky, letos jsme přibalili i stolní hry. Nakonec to v karanténě byla vlastně docela zábava.


alt

Pre-start

Ve 14:30 sedám do autobusu, ve kterém mě spolu s dalšími běžci pořadatelé odvezou na pre-start. Teď už nevíme, kde přesně se objevíme. Víme jen, že pojedeme asi 10 minut a pak ještě půjdeme 500 metrů pěšky. Podle těchto informací jsme před závodem odhadovali, kde by start mohl být. Je to taková hra – organizátoři odhalí jen nutné informace a my si podle nich vymýšlíme různé scénáře startu a trati, pokud je k dispozici alespoň nějaká stará mapa závodního prostoru. Nikdy si nemůžeme být úplně jisti, ale pomáhá nám to si zvyknout na typ terénu a odhalovat, v čem by mohl být obtížný. Nikdy nesmíme do prostoru závodu před závodem. Ale podle tréninků v okolních podobných lesích se to dá předpokládat. Dneska čekáme technicky velmi těžký závod. Vrstevnice dle staré mapy tvoří spoustu menších kopců a děr. Vegetace je listnatá a hodně prorostlá, což značně snižuje viditelnost. Rozhodovat by tedy podle nás mělo precizní dočítání vrstevnicových tvarů v mapě a hlavě práce s buzolou. A to není tak jednoduché děti! ;-) 100% koncentrace po celou dobu závodu bude nejdůležitější. Abych se závodně naladila, jdu se sama rozběhat a rozcvičit. Zabere mi to skoro hodinu.


alt

Můj závod

Poslední úpravy a jde se na to! Od 15:50 běží můj čas a začíná můj závod. 5,1km vzdušnou čaru, převýšení 185 metrů, 21 kontrol.


alt

Soustředím se

Jen já, mapa a les. Nikam nespěchat, to nikam nevede. Trpělivě jedna kontrola za druhou.


alt

Flow

Průběh cílovou arénou je zhruba v půlce trati. Diváci řvou, moc nevnímám. Hlavně pokračovat v tom, co jsem dělala doteď. Soustředit se a buzola. Myslím jen kontrolu dopředu. A pak cíl. Takhle vypadá flow. Jo, to je dobré! Jsem spokojená. Dělám v lese přesně to, co jsem chtěla. A jde mi to.


alt

CÍL, EMOCE, ŠTĚSTÍ

Vendula Horcickova finished on current second position. Cože? Vážně jsem aktuálně druhá? Nechce se mi tomu uvěřit. Dobře vím, že za mnou startovalo jen 12 dalších holek. To by znamenalo vysněnou TOP15. Jdu se ubezpečit u trenéra. Asi jsem se přeslechla. Ale nepřeslechla. Místo toho slyším: „Budeš v desítce, možná i líp.“ Vážně? Neskutečné štěstí. Emoce se na mě navalí jako lavina. Víc, než jsem si letos troufala snít. Totální paráda. Skáču tam jak blboň. Objímám se s trenéry. Tomu osobnímu jsem nejvděčnější. Za cenné konzultace, za pomocnou ruku v tréninku, za podporu i zdrbnutí, když bylo potřeba. Hned volám příteli a rodičům. Moji největší fanoušci a nejlepší opory. Bez nich by to nešlo.


alt

8. místo!!!

Nakonec z toho bylo 8. místo. 46 vteřin za TOP6. „A nemrzí tě, že to nebyla ta velká bedna?“ slyším od pár lidí. Nemrzí, to mě ani nenapadlo. Je to skvělý úspěch. Je to mnohem víc, než jsem doufala. Nemá cenu se zabývat, co by kdyby. Protože toto je boží samo o sobě. A já jsem nadmíru spokojená. Po pár rozhovorech a focení se jdu vyklusat a převléct. A přijímám spoustu gratulací. Vážně super pocit.


alt

Večeře a vyměněné nohy

Než si všichni pobalíme věci, dojdeme z arény k autu a dojedeme zpět na hotel, dostanu se na večeři až v půl sedmé. Ještě, že máme zase na výběr z několika jídel. Hlad se po celém dnu a vypětí dostavil fakt řádný. Pak už je čas na našeho zlatého fyzioterapeuta. Postará se mi o nohy, aby to zítra ještě zvládly. Je to často utrpení, ale výsledek stojí za to. Nohy jak vyměněné.


alt

Dneškem to totiž nekončí

Zítra nás čekají štafety. A tak dnes večer musím zvládnout ještě týmovou schůzi. Ve 20:30 se potkáme na pokoji trenérů. Dozvíme se potřebné organizační informace o zítřku a pak rozebíráme závod. Co nás v něm čeká? Jaké to bude? Znovu vytváříme teorie a hrajeme tu hru. Jaké to doopravdy bude, se dozvíme až zítra. V lese. To už je ale jiný příběh. Pro dnešek mám hotovo. Konečně padám do postele a usínám. S úsměvem na rtech. Ten mi už nikdo nevezme. :-)


Vendula Horčičková, woc2017.ee, worldofo.com

Tento web používá pro analýzu návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.